Právní úpravy a judikatura v ČR

Podcasty VÚBP

První ze série podcastů k projektu „BOZP ve sportu“ jsme věnovali tématu Právní úpravy a judikatura v ČR.
Účastníci diskuze podcastu jsou:

• Mgr. Markéta Vochoska Haindlová, předsedkyně České asociace fotbalových hráčů (www.cafh.cz), která sdružuje fotbalisty působící v České republice na profesionální i amatérské úrovni a zabývá se ochranou jejich zájmů. Je členem mezinárodní asociace fotbalových hráčů FIFPro a zakladatelka advokátní kanceláře působící v oblasti sportovního práva.
• Doc. JUDr. Martin Štefko, Ph.D., působí na katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Je výzkumný pracovník v Ústavu státu a práva AV ČR, v. v. i. Je stipendistou Max-Planckova Institutu pro zahraniční a srovnávací právo sociálního zabezpečení, hostujícím profesorem na NOVA Southeastern University na Floridě, USA (2009) a řešitelem několika grantů GA AV a GA ČR.
• JUDr. Pavel Hamerník, Ph.D., je odborník na sportovní právo. Působí jako výzkumný pracovník v Ústavu státu a práva AV ČR, v. v. i., kde vznikla jeho publikace SPORTOVNÍ PRÁVO – Hledání rovnováhy mezi specifickou sportovní úpravou a platným právem z roku 2012.

Realizací uvedeného podcastu byla pověřena tvůrčí a realizační skupina Lukáš L. Bech v roli moderátora a Mgr. Vlasta Čtvrtníčková v roli dramaturga podcastu. Technickou realizaci podcastu zajistilo studio POLAS na Hanspaulce.
Motto diskuze podcastu, jak jej formuloval doc. Štefko: „Rozlišujme profesionální nejvyšší ligovou soutěž od poloprofesionálních a až amatérských nižších soutěží. Kluby jsou v těžké ekonomické situaci a další náklady na BOZP neunesou. Diváci chtějí profesionální fotbal za každou cenu a fotbalisté jsou novodobí gladiátoři. Risk zdraví je jejich rozhodnutí a striktní aplikace pravidel BOZP zničí každý sport. Na druhou stranu, právě v oblasti zdraví je nutno aspoň minimálně chránit i hráče, neboť nejsou otroci, ale občané atd. Právní limity v podstatě vybudovala judikatura, protože zákon přímo aplikovatelný není. Rozhodující je samozřejmě rozhodčí praxe sportovních soudů. Málokterý sportovec-fotbalista jde ke státnímu soudu. Judikatura sportovních soudů však není veřejná.“

Dr. Pavel Hamerník dodává: „Sport funguje v rámci své autonomie, a podstatou sportovního práva je tedy najít rovnováhu, kam až může obecné právo zajít a regulovat daný sport. Pravidla hry jsou obecně ponechávána v režii sportovních asociací, jde o tradici, kterou za účelem zábavy nechce nikdo měnit. Ke kompletnímu zákazu skluzů či hlavičkování apod. asi nedojde. Nicméně před časem byly podány hromadné žaloby vůči sportovním asociacím, včetně FIFA, kde jsou obviňovány z nedostatečné úpravy pravidel těchto asociací týkající se předčasného návratu do hry po otřesu mozku. Tato problematika je typickým průsečíkem, kdy už zásah státu může či nemusí být benefitem pro sport a bezpečnost. Někteří autoři vidí mediaci při řešení těchto sporů jako lepší variantu než jít k soudům, jelikož se řada subjektů může bavit nekonfliktně, jak nejlépe věci řešit. Tím se dostáváme do soukromé sféry. Se soukromou sférou souvisí vámi uváděné cesty ke sportovním soudům, tj. pokud budeme mluvit o arbitráži, např. Rozhodčího soudu pro sport (CAS). Většinou zde jde myslím spíše o majetkové otázky, tedy zranění hráčů je řešeno s ohledem na spor ze smlouvy apod.“

Paní Mgr. Markéta Vochoska Haindlová se v podcastu bude zabývat tématem Fotbaloví hráči a jejich status OSVČ a rozvede otázky: Jaké je pracovněprávní postavení hráčů ve vztahu ke klubu? Proč je pro hráče nevýhodné, že jsou vedeni jako OSVČ? Jak by se změnilo postavení hráčů, pokud by byli zaměstnanci klubu? Jaké výhody by zaměstnanecký poměr hráčům přinesl? Jaká je praxe ve světě, jak na tuto problematiku nahlíží FIFA? Jaká je úprava bezpečnosti práce fotbalových hráčů.

Přejeme vám příjemný poslech!